Edice vzpomínek novináře Jiřího Goldschmída (1925–2004). Autor pocházející z českožidovské rodiny vzpomíná na dětství, prožitek holocaustu (Terezín, Osvětim), který přežil jako jediný z rodiny, poválečnou dráhu novináře v ČTK, vedení mezinárodní žurnalistické školy pro školení agenturních novinářů v rozvojových zemích (1959–1969), cesty po Africe a Asii v 60. letech (Mali, Keňa, Alžírsko, Indie, Pákistán, Japonsko atd.), pražské jaro 1968 a jeho konec, perzekuci za normalizace (vyhození z ČTK, dělnické zaměstnání na stavbě pražského metra), rok 1989 a dění 90. let až po 11. září 2001. Edice bude doprovozena poznámkami, doslovem, četnými ilustracemi a rejstříky. Ediční řada Manu propria maior, sv. 1.

Již devátý svazek ed. řady Manu propria zavede čtenáře do prostředí prvorepublikového jezdeckého sportu. Přináší edici deníků ze dvou dálkových jízd hudebního skladatele a publicisty, ale také aktivního sokolského jezdce Bohuslava Taraby. V roce 1934 projel s redaktorem Radovanem Šimáčkem trasu Praha-Košice, v roce 1938 absolvoval jízdu z podkarpatoruské Teresvy do Lán ke hrobu TGM. Z druhé jízdy jsou otištěny též zápisky Tarabovy manželky Milady, účastnící se jakožto "ubytovatel". Texty jsou svědectvím nejen o dobovém jezdeckém sportu, ale i o vzrušené atmosféře období ohrožení Československé republiky v létě 1938.

Z poddaného šlechticem – tak lze stručně opsat životní příběh Jiřího Albrechta Zbudovského z Rovné Hory (*1604), kteý se z poddanských poměrů přžes vrchnostenskou službu vyšvihl až na erbovního měšťana pražské Malé Strany a úředníka desk zemských. Nobilitován byl i jeho zeť a kolega Jan Adalbert Malý z Tulechova. Oba muži zachovali potomstvu cenné svědectví – rodinné paměti, tedy pamětní zápisky převážně o rodinných událostech. V pamětech Malých z Tulechova pokračovaly ještě další dvě generace potomků (až do 1737). Oba rukopisy jsou v plném znění zpřístupněny v této publikaci. Edice je doprovozena úvodními studiemi, přinášejícími nejen plastické biografie příslušníků obou rodin, ale také hlubší „kulturně antropologický“ vhled do jejich každodennosti a mentality prostřednictvím zmapování přechodových rituálů, které rámovaly životní etapy lidí raného novověku (křest, biřmování, svatba, pohřeb). Kniha vychází jako 8. svazek Manu Propria.

„Inženýrské paměti“ vodohospodáře Emila Zimmlera (1863–1950) jsou přesvědčivým dokladem toho, že vzpomínky technika nemusejí být suchopárnou četbou. Autor v nich zachytil nejen velkou část svého profesního života, spjatého především s úsilím o splavnění vodních toků v Čechách, ale zajímavě líčí i své dětství v milovaném Nymburce, vlídné rodinné prostředí, vysokoškolská studia na pražské technice i dlouhé působení na místě státního technického úředníka na Teplicku. Dvoudílná edice vychází u příležitosti 150. výročí jeho narození (14.11.2013) v koedici s Národním technickým muzeem a Městem Nymburk.

Paralelní česko-německá edice tří cestovních deníků mladého Karla Krameria (jednoho ze synů Václava Matěje Krameria), které zachycují jeho prázdninové cesty po Čechách. Hlavním (ač ne jediným) cílem jeho cest byly hrady či hradní zříceniny jako předmět raného romantického zájmu o památky dávné minulosti. Text deníků doprovodil Kramerius kresbami hradů, jež jsou také součástí edice. Edice je vybavena důkladným poznámkovým aparátem a doprovozena rozsáhlou úvodní studií o životních osudech Karla Krameria a fenoménu romantického putování na hrady.

Paralelní česko-německá edice rodinných záznamů slezské šlechtičny z přelomu 18. a 19. století, doprovázená důkladnou úvodní studií. Publikace poskytuje nevšední vhled do každodennosti provinciální šlechty habsburské říše na prahu moderní doby.

Edice rukopisu uloženého ve sbírkách Rakouské národní knihovny představuje svébytný autobiografický text Jana Zajíce z Házmburka z poloviny 16. století. Rukopis provází řada překrásných dobových vyobrazení, která jsou všechna součástí i našeho vydání.

Gabriela ze Schwarzenbergu žila v letech 1825–1843. Publikace obsahuje edici rukopisu jejího románu, souboru dopisů a deníku z cest po Evropě. Zajímavým způsobem nám přibližuje život šlechtičny v polovině 19. století.

Deník zachycuje cestu z Niwnice (poblíž Zhořelce ve Slezsku) do Nizozemí a zpět, při níž Kryštof Václav z Nostic navštívil např. Berlín, Hamburk či Hannover. Popisuje velké množství měst, vesnic, staveb, ale i hostitelů a dalších zajímavostí z cesty a přibližuje tak zajímavým způsobem nejen každodenní život na cestách, ale i mnoho podrobností o místech, která navštívil.

Rodinné paměti české šlechtičny z let 1657–1677 a ukázky z její knihy kuchařských, lékařských a veterinárních receptů.