Pevnosti, hradby a opevnění jsou tématem dějin vojenství, dějin stavebnictví i dějin každodennosti. Byly budovány k vojenským účelům, proto jsou spojeny s válkou, obranou, logistikou, často s lidským utrpením. I tak zůstaly důležitými centry v měnící se krajině – vždy byly místem k životu. Zůstaly jím i poté, kdy ztratily svůj vojenský význam. Pevnost totiž umí spoluutvářet obrysy vnitřního světa osob, které čerpají důležité impulzy z minulosti místa, v němž žijí, a pociují nejen silné závazky k jeho dějinám, ale také – a možná více – odpovědnost k jeho dalšímu rozvoji i k lidem, kteří v něm žili v dobách dávno i nedávno minulých. Tomuto tématu se věnuje druhý svazek ediční řady Militaria academica, který vychází z příspěvků 12. pardubického bienále a jehož vydání podpořila Fakulta filozofická Univerzity Pardubice.

První svazek nové ed. řady Militaria academica přináší šest studií věnovaných tématu vojenské služby v dlouhém 19. a 20. století, jež je zde pojato v interdisciplinárním duchu, zarámovaném do přístupu známého jako „new military history“. Autoři se věnují kulturním dějinám prusko-rakouské války 1866, opomíjeným kulturním souvislostem fenoménu geografické dislokace jednotek rakouské a rakousko-uherské armády, unikátnímu, nově objevovanému historickému prameni, jímž jsou památníky z vojny, skrytým třídním privilegiím v Polské lidové armádě po roce 1945, traumatickým zkušenostem a paměti na povinnou základní vojenskou službu v normalizačním Československu a konečně účasti vojáků základní služby v Československém samostatném protichemickém praporu nasazeném během první války v Zálivu v letech 1990–1991. Publikace je vybavena obrazovým doprovodem a rejstříkem.