Katalog epigrafických památek semilského okresu vyjde jako šestý svazek ediční řady Edice a studie, kterou vydáváme spolu se Státním oblastním archivem v Litoměřicích. Podchycuje zejména kovolitecké nápisy, sepulkrální texty, nápisy na architektuře a různé spontánní nápisy. Provází jej barevná příloha o 32 stranách.

Po dvou letech opět vychází ve spolupráci se sušickým Muzeem Šumavy další, již XIV. svazek Vlastivědného sborníku Muzea Šumavy v Sušici. Kromě studií z oblasti archeologie, historie, dějin umění a etnografie zde čtenář nalezne materiály, aktuální zprávy, recenze a anotace regionální literatury; publikace obsahuje též rozsáhlou barevnou obrazovou přílohu.

Viktor Pohanka se ve své tiskem vydané disertační práci zaměřil na havířskou korporaci a její vystupování uvnitř sociálně a mocensky strukturované kutnohorské obce. Havíři jako jednotlivci rozhodně nebyli počítáni k profilujícím městským osobnostem. Ve zcela odlišné situaci se však ocitali, pokud vůči městským radám či zástupcům panovníka vystupovali jako korporace. V tom okamžiku se stávali důležitými aktéry politického dění. Rekonstrukce postupů, s jejichž pomocí havířská korporace posilovala své postavení v rámci kutnohorské society, patří k vrcholným pasážím předloženého výzkumu. Autor se současně zaměřil i na média a obsahy, jejichž prostřednictvím korporace úspěšně prosazovala myšlenku o nerozlučném spojení havířů a Kutné Hory. Jedinečný pohled zdola na kutnohorskou společnost se tak ve vzácné symbióze spojil s analýzou kolektivního aktérství, zjevně inspirovanou západoevropskou, zvláště nizozemskou historiografií. Publikaci vydáváme ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Praze a Univerzitou Pradubice.

Odborná monografie o vzniku a tvůrcích pražské kanalizace vydaná ke 100. výročí jejího spuštění se nyní, u příležitosti 120. výročí, dočkává druhého vydání.

Kritická edice vzpomínek komerčního unženýra Miroslava Sutnara (1902–1987), který patřil k významným tvůrcům moderní reklamy v meziválečném Československu. Jeho strýcem byl známý grafik a designér Ladislav Sutnar (1897–1976). M. Sutnar patřil v roce 1927 k zakládajícím členům tzv. Reklubu. V letech 1936–1945 působil jako administrativní ředitel vydavatelství Politika. Po 2. světové válce prošel různými zaměstnáními, např. ve Státním úřadu plánovacím či v nakladatelství Svoboda; na počátku 50. let pracoval jako dělník na průzkumných geoologických vrtech u Žacléře. Po roce 1953 byl pověřencem pro Stálou výstavu stavebnictví, jež byla posléze otevřena na Letné vedle Národního technického muzea. Problémy při jejím financování vedly k jeho zatčení a věznění v letech 1958–1964. V 80. letech napsal vzpomínky (dovedené do roku 1959), které zde poprvé uveřejňujeme knižně. Vychází ve spolupráci s Národním technickým muzeem. Edice bude doprovozena poznámkami, odbornou studií, ilustracemi a rejstříky. Ediční řada Manu propria maior, sv. 3.

Kniha shrnuje výsledky projektu zaměřeného na komplexní analýzu dochovaných písemností spojených s působením premonstrátských konventů v pozdně středověkých Čechách. Těžiště spočívá v detailním formálním rozboru pramenů prostřednictvím klasických postupů pomocných věd historických – kodikologie a diplomatiky, rozšířených o modernější přístupy kulturních dějin a interdisciplinární využití dalších disciplín. Současně však neopomíjí obsahovou interpretaci dokumentů, která umožňuje lépe porozumět každodennímu fungování klášterů, jejich kulturním aktivitám a rekonstruovat jejich knižní fondy.

Písaři a písařky ve středověku své opisy často uzavírali poznámkami – kolofony. Někdy v nich sdělují, kdy, kde a co opsali, jindy se modlí, omlouvají, stěžují si, žádají odměnu nebo vyhrožují. Tato publikace, založená na korpusu více než 6500 kolofonů v rukopisech dnes uložených v českých knihovnách, představuje kolofony v češtině i v latině, klasické i překvapivé, srozumitelné i obskurní. Jako pokus o systematickou analýzu prostoru „za posledním řádkem“ opsaného textu je určená filologům i historikům a jako antologie kuriozit všem ostatním.

Reprezentativní antologie umělecké novolatinské literatury v Českém království je rozdělena podle žánrových oblastí a vnitřně strukturovaná do dvou částí, na literaturu do r. 1620 (renesanční humanismus) a literaturu pobělohorskou (barokní humanismus) s paralelním českým překladem a odborným komentářem. Obě části antologie předchází dvojice delších úvodních studií postihujících obecné rysy literárního vývoje v obou obdobích. Jednotlivé žánrové oblasti jsou uvedeny studiemi koncipovanými podle jednotného vzorce: informace o žánru, jeho charakteristikách a vývoji v daném období, o jeho hlavních představitelích a konkrétních významných dílech. Vybrané ukázky jsou opatřeny heslovitou vstupní informací o dílech.