Publikace přináší analýzu landfrýdů jako jednoho ze základních pramenů zemského práva na Moravě v období od konce 14. do začátku 17. století. Ve 14. a 15. století landfrýdní smlouvy uzavírané mezi panovníkem a stavy byly především reakcí na válečné události. Později v 16. a na začátku 17. století landfrýdy zůstaly zachovány a staly se fakticky policejními řády a byly začleněny do tištěných zemských zřízení (1516 až 1604). Vznik a vývoj moravských landfrýdů jako důležitého pramene pro právní, politické a sociální dějiny je interpretován v kontextu vývoje této instituce v rámci zemí České koruny (Čechy, Slezsko, Lužice) a také v kontextu obdobných pramenů ve střední a západní Evropě (vlivy zejm. německých landfrýdů, komparace ustanovení, vlivy textace atd.)

První svazek nové ed. řady Militaria academica přináší šest studií věnovaných tématu vojenské služby v dlouhém 19. a 20. století, jež je zde pojato v interdisciplinárním duchu, zarámovaném do přístupu známého jako „new military history“. Autoři se věnují kulturním dějinám prusko-rakouské války 1866, opomíjeným kulturním souvislostem fenoménu geografické dislokace jednotek rakouské a rakousko-uherské armády, unikátnímu, nově objevovanému historickému prameni, jímž jsou památníky z vojny, skrytým třídním privilegiím v Polské lidové armádě po roce 1945, traumatickým zkušenostem a paměti na povinnou základní vojenskou službu v normalizačním Československu a konečně účasti vojáků základní služby v Československém samostatném protichemickém praporu nasazeném během první války v Zálivu v letech 1990–1991. Publikace je vybavena obrazovým doprovodem a rejstříkem.

Latinský výraz opuscula označuje „drobná dílka“ či „maličkosti“. Cílem této publikace je představit rozsahem nevelká, doposud většinou opomíjená dílka z pozdně středověkých Čech a poukázat na různorodost krátké textové formy ve středověku. Ve svazku tak lze nalézt např. přísloví, hádanky, exempla, veršíky, výklady snů či návod, jak najít poklad. Všechny zařazené texty pocházejí z rukopisů, které prošly rukama snad nejpilnějšího českého písaře, Kříže z Telče (1434–1504). Vedle dvou staročeských jde především o opuscula latinská. Texty v tomto svazku předkládáme v zrcadlovém latinsko-českém vydání a díky netradiční editorské strategii má čtenář možnost seznámit se i s často zarážející podobou pozdně středověké písařské kultury – s chybami, nejasnostmi a rozpory, které opisování provázely. Kniha vybavena bohatým ilustračním doprovodem a rejstříky.

Po dvou letech vychází další svazek vlastivědného sborníku Muzea Šumavy v Sušici. Kromě studií z oblasti dějin umění, archeologie a historie zde čtenář nalezne aktuální zprávy, recenze a anotace regionální literatury; publikace obsahuje též barevnou obrazovou přílohu.

Druhé, mírně upravené a rozšířené vydání publikace z roku 2020. Interdisciplinárně pojatá monografie zkoumá vztah člověka a (kulturní) krajiny na příkladu barokního šlechtice Františka Josefa Šlika (1656-1740) a jeho aktivit v krajině jeho východočeských panství v okolí Jičína - konkrétně panství Kopidlno, Staré Hrady, Jičíněves, Veliš a Vokšice. Po představení osobnosti F. J. Šlika následuje uvedení do náboženské a hospodářské situace jeho dominií, jakož i do sociálního světa poddaných. Nejrozsáhlejší část se věnuje Šlikovým stavebním aktivitám a směřuje k rekonstrukci podoby krajiny v jeho době. Závěrečný exkurz do Šlikovy knihy na zámku v Jičíněvsi poodhalí, nakolik mohla mít četba spisů vliv na stavební a krajinotvornou činnost aristokrata. Kniha je bohatě ilustrována a vybavena rejstříky.

V roce 1927 Československo přijalo zákon č. 117/1927 „o potulných cikánech“. Tato právní norma prvorepublikovým policejním orgánům umožňovala z některých jednotlivců či skupin obyvatel učinit občany druhé kategorie, jejichž každodenní život, obživa, rodinné vazby atd. měly být postaveny pod takřka neustálý policejní dohled a kontrolu. Odkud se myšlenka speciálních opatření zacílených na skupiny obyvatel označované termínem „cikáni“ vzala? Koho měli zákonodárci při přípravě zákona na mysli? Jakým způsobem se legislativní termín „potulní cikáni“ uplatňoval v praxi různých státních orgánů? Hrála při tom roli spíše sociální kritéria způsobu života a získávání obživy, nebo dobová kategorie „rasy“? Jak se prvorepubliková proticikánská opatření proměnila po mnichovské dohodě a po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava? To jsou pouze některé z otázek, na něž předložená kniha nabízí odpovědi. Odhaluje rozmanité způsoby, jakými byli obyvatelé označovaní jako „cikáni“ v dlouhodobém horizontu první poloviny 20. století kriminalizováni. Poskytuje vhled do dobového kriminologického myšlení, policejní praxe, soudnictví, školství, obranných strategií podomních obchodníků i kočovných živnostníků, motivací obecních samospráv a také jednání samotných „cikánů“. Kniha je doprovozena ilustracemi a vybavena rejstříky.

Pamětní album obsahující biogramy a fotografie 294 obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu, provázené úvodní studií a obrazovou přílohou. 2. opravené a doplněné vydání. KNIHU DISTRIBUUJE Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech (Oblastní muzeum Praha-východ Brandýs nad Labem-Stará Boleslav)

Publikace je věnována kouzelnickým a čarodějnickým procesům v českých zemích a v některých oblastech střední Evropy od sklonku 15. do 2. poloviny 18. století. V rozsáhlé úvodní kapitole podává autor podrobný přehled dosavadního bádání a kriticky se vyrovnává s jeho výsledky. Následuje přehled a charakteristika nejvýznamnějších pramenů ke studiu dějin kouzelnických a čarodějnických procesů v českých zemích. Zvláštní pozornost je věnována vývoji právních norem upravujících postih deliktu magie (kouzelnictví a čarodějnictví) v českých zemích od středověku do tereziánské epochy. V dalších kapitolách jsou analyzovány vybrané významné kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích. Publikace je opatřena barevnou obrazovou přílohou, anglickým a německým resumé, podrobnými rejstříky a bibliografií.