Soubor odborných statí a dalších příspěvků věnovaných Petru Nejedlému, přednímu diachronnímu bohemistovi a dlouholetému vědeckému pracovníkovi oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, u příležitosti jeho 70. narozenin. Příspěvky tuzemských i zahraničních autorů reflektují jubilantovy široké, nejen odborné zájmy, zahrnující problematiku lingvistického zkoumaní starších fází češtiny, zejména slovní zásoby, s přesahy do historie, slavistiky, etymologie nebo klasické filologie. Bez povšimnutí však nezůstala ani oblast pedagogická, která se u jubilanta neomezuje jen na působení ve vzdělávacích institucích, ale promítla se také do jeho činnosti související s organizací Olympiády v českém jazyce. Součástí sborníku je též kompletní bibliografický soupis Nejedlého prací.

Druhé, upravené a rozšířené vydání komentované antologie textů nejvýznamnějších latinských pramenů ke slovanskému pohanství (první vydání 2017). Ve dvojjazyčném, latinsko-českém vydání se stručnými úvody, kritickým aparátem a výkladovými poznámkami systematicky předkládá čtenáři zmínky o náboženství, svatyních, bozích a zvycích starých Slovanů na Balkáně, v Polabí a Pobaltí, o christianizaci Pomořanska a Rujány či o údajných pohanských přežitcích v lidové kultuře středověkých Čech a Polska. Mimořádně cenná svědectví přinášejí rozsáhlé úryvky ze Životů biskupa Oty Bamberského, pojednávající mimo jiné o kultu bohů Triglava a Gerovita v Pomořansku, anebo obsáhlé pasáže z Činů Dánů Saxona Grammatika, vyprávějící o pádu svatyně boha Svantovita v rujánské Arkoně. Oproti prvnímu vydání je kniha rozšířena o šest nových textů.

Bible kralická zaujímá v bohaté tradici českých převodů Písma postavení výjimečné. Specificky český nápravný směr středověké západní církve, jednota bratrská, vytvořila soustředěným kolektivním úsilím svých vzdělaneckých elit vybroušený a jednolitý převod z původních jazyků a soudobých nejlepších protestantských překladů. Po šestidílném vydání, v němž novozákonní svazek představoval revidovaný a v poznámkovém aparátu výrazně rozšířený Blahoslavův překlad, následovaly další edice. Nejpodrobněji komentovaným biblickým dílem bratří se stalo druhé vydání posledního dílu Šestidílky, samostatně publikovaný Nový zákon z roku 1601, na němž se výrazně podílel kalvinisticky orientovaný biskup Zachariáš Ariston. Právě zmíněná úprava z počátku 17. století, v níž se završuje předbělohorská bratrská tradice komentovaného novozákonního překladu a jež předznamenává znění poslední Kralické bible z roku 1613, je nyní čtenářům předložena v kritické edici, zachycující všechny jazykové varianty od Blahoslavova prvního vydání Nového zákona z roku 1564 do poslední kralické verze z roku 1613 a hlavní dobové cizojazyčné předlohy, z nichž bratří mohli čerpat. V dějinách vědeckého úsilí se tak díky kolektivu bohemistů a biblistů poprvé uskutečňuje myšlenka, o jejíž realizaci usilovaly generace předchozích badatelů: kritické vydání novozákonního textu Bible kralické.

Biografie hraběte Františka Thun-Hohensteina (1809–1870), z děčínské větve rodu, významného podporovatele a organizátora umění, filantropa, politika a památkáře. Thun, sám výtvarně nadaný, byl činný zejména ve Společnosti vlasteneckých přátel umění a v Krasoumné jednotě. Stál rovněž u počátků české památkové péče a představoval jednu z klíčových osobností v dějinách dostavby Chrámu sv. Víta v Praze. Autorka kromě veřejného působení hraběte Thuna sleduje také jeho soukromou sféru, zabývá se rodinným zázemím a vztahy, dětstvím, výchovou a vzděláním v kontextu rodinných strategií. Thunův pozdější mesalianční sňatek, v jehož důsledku přišel o nástupnictví v rodovém fideikomisu, nahlíží jako vyvrcholení hlubšího osobního a generačního konfliktu zejména s otcem. Kniha je opatřena barevnou obrazovou přílohou, anglickým resumé, jmenným rejstříkem a bibliografií. Publikace je 26. svazkem řady STUDIA HISTORICA, vydávané FILOZOFICKOU FAKULTOU UNIVERZITY JANA EVANGELISTY PURKYNĚ v Ústí nad Labem, která ji také distribuuje.

V roce 1487 vyšel v Praze u anonymního tiskaře, snad Martina z Tišnova, první český tisk žaltáře, který představuje nejstarší známý záznam čtvrtého překladu žalmů z latiny do staré češtiny. Tento přelomový překlad, stojící na pomezí staro- a středněčeského období, překonává předchozí převody především důrazem na srozumitelnost textu a užitím soudobých jazykových prostředků. Tato publikace přináší kritickou edici uvedeného prvního pražského tisku Knihy žalmů včetně předmluvy, deseti chvalozpěvů, hymnu Te Deum a Athanasiova vyznání víry. Text je opatřen poznámkovým aparátem s kritikou textu a s různočtením. Edici je předeslána studie, která se zabývá okolnostmi vydání Prvního tištěného žaltáře, jeho uspořádáním a pěti dochovanými exempláři, dále přináší jazykový popis čtvrtého překladu žalmů a sleduje jeho tradici v tiscích a rukopisných opisech z konce 15. a počátku 16. století. Součástí knihy jsou rejstříky a přílohy (tabulky, soupisy, grafy, stemma, barevná obrazová příloha). Kniha vychází ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR.

Publikace přináší analýzu landfrýdů jako jednoho ze základních pramenů zemského práva na Moravě v období od konce 14. do začátku 17. století. Ve 14. a 15. století landfrýdní smlouvy uzavírané mezi panovníkem a stavy byly především reakcí na válečné události. Později v 16. a na začátku 17. století landfrýdy zůstaly zachovány a staly se fakticky policejními řády a byly začleněny do tištěných zemských zřízení (1516 až 1604). Vznik a vývoj moravských landfrýdů jako důležitého pramene pro právní, politické a sociální dějiny je interpretován v kontextu vývoje této instituce v rámci zemí České koruny (Čechy, Slezsko, Lužice) a také v kontextu obdobných pramenů ve střední a západní Evropě (vlivy zejm. německých landfrýdů, komparace ustanovení, vlivy textace atd.)

První svazek nové ed. řady Militaria academica přináší šest studií věnovaných tématu vojenské služby v dlouhém 19. a 20. století, jež je zde pojato v interdisciplinárním duchu, zarámovaném do přístupu známého jako „new military history“. Autoři se věnují kulturním dějinám prusko-rakouské války 1866, opomíjeným kulturním souvislostem fenoménu geografické dislokace jednotek rakouské a rakousko-uherské armády, unikátnímu, nově objevovanému historickému prameni, jímž jsou památníky z vojny, skrytým třídním privilegiím v Polské lidové armádě po roce 1945, traumatickým zkušenostem a paměti na povinnou základní vojenskou službu v normalizačním Československu a konečně účasti vojáků základní služby v Československém samostatném protichemickém praporu nasazeném během první války v Zálivu v letech 1990–1991. Publikace je vybavena obrazovým doprovodem a rejstříkem.

Latinský výraz opuscula označuje „drobná dílka“ či „maličkosti“. Cílem této publikace je představit rozsahem nevelká, doposud většinou opomíjená dílka z pozdně středověkých Čech a poukázat na různorodost krátké textové formy ve středověku. Ve svazku tak lze nalézt např. přísloví, hádanky, exempla, veršíky, výklady snů či návod, jak najít poklad. Všechny zařazené texty pocházejí z rukopisů, které prošly rukama snad nejpilnějšího českého písaře, Kříže z Telče (1434–1504). Vedle dvou staročeských jde především o opuscula latinská. Texty v tomto svazku předkládáme v zrcadlovém latinsko-českém vydání a díky netradiční editorské strategii má čtenář možnost seznámit se i s často zarážející podobou pozdně středověké písařské kultury – s chybami, nejasnostmi a rozpory, které opisování provázely. Kniha vybavena bohatým ilustračním doprovodem a rejstříky.