Ludwig Pollak (1868–1943) pocházel z pražské obchodnické rodiny. Studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a později také ve Vídni, kde studia zakončil doktorátem. Roku 1893 získal stipendium na studijní cestu do Itálie (a také do Řecka). Posléze se natrvalo usadil v Římě, kde se živil jako obchodník s uměním. Kniha přináší edici Pollakových dopisů jeho učiteli, pražskému profesoru archeologie Wilhelmu Kleinovi a celoživotnímu příteli, historikovi Josefu Šustovi, se kterým se seznámil v Římě, kde Šusta pobýval díky stipendiu. Pollakovy dopisy, zpřístupněné zde v německém originále i v českém překladu, přinášejí cenné svědectví o zmizelém světě kontaktů mezi českými a německými (popř. českoněmeckými) vědci v období před první světovou válkou a v období meziválečném. Pollak zahynul s celou svojí rodinou v Osvětimi roku 1943.

V polovině 60. let byly nejvyšší orgány státu konfrontovány s pasivitou mladé generace, s narůstající kriminalitou v jejích řadách a přejímáním západních vlivů, viditelným např. v hudbě. Zodpovědné orgány byly odhodlány tento stav zvrátit, přičemž si byly oproti zakladatelskému období komunistického režimu vědomy, že se nelze spoléhat pouze na voluntaristická očekávání pozitivního vývoje.